memories

Poslední zvláště dva dny byly dost pofidérní a divné...včerejšek byl strašný, vstáváte s dobrou náladou, jdete do práce, kde je taky všechno v pohodě, i když už tam trávím veškerý volný čas a domů chodím jen spát (a bude hůř), a pak večer, když už jsou skoro všichni pryč, vy jste na kuchyni skoro sami, nemáte do čeho píchnout, pan D. přijde do práce taky v divné náladě, čímž tu mou srazí dolů úplně a vy pak jen stojíte, hledíte do prázdné restaurace a vzpomínáte co se dělo přesně před dvěma lety...kdy si v klidu sedíte doma, zatímco jinde vyhasíná jeden lidský život na němž vám záleží ze všeho nejvíc a bez váhání by jste jeho život vyměnili za svůj...život je někdy opravdu krutý a jsou věci, které nikdy nepochopíme...

This is what I need right now the most..