Pročítám přes dva roky staré články. Vzpomínám na mrazivá rána, která mi znecitlivěla konečky prstů, to ticho všude kolem mě, vycházející slunce a i přes tu zimu stále optimistický úsměv i v takhle chladné brzké rána...jak ráda bych to vzala zpět...místo toho se tísním v tomhle malém bytečku, bojující sama se sebou a s okolním světem...s krvavýma myšlenkama, které mě částečně uklidňují a myšlenkama na odjezd někam daleko, které mi dodávají alespoň trochu pocit svobody...přemýšlení o pátečním rozhovoru s Davem, o včerejším neuskutečneném posezení s Páťou a místo toho divokou párty s Tomem...přemýšlím do jaké slepé uličky jsou se to dostala a že se nedá jen tak otočit a vrátit zpět...
No comments:
Post a Comment