I can´t help myself

Je čtvrtek, už jen dva dny a bude zase víkend!! Nějak rychle to utíká nezdá se vám?? Budu si muset vymyslet nějaký plán na sobotu. Někdo nějaký návrh?? Chtěla jsem se jít projít po nějakých těch obchodech a chtěla jsem jít právě na Canary Wharf, ale protože v neděli to bude deset let od 11. září 2001, tak mi Sarah radši nedoporučovala tam chodit. Aby jste rozumněli Canary Wharf je tady jak já tomu říkám takový malý "New York", výškové budovy a tak. A potom co se před deseti lety odehrálo v pravém NY se slavným World Trade Centrem byly evakuovány i zdejší mrakodrapy, no tak proto...
Včera jsme opět zašli se Sarah k tématu "můj návrat domů". Tak nějak jsem jim ještě neřekla, že mé plány se docela změnily. Původně jsem chtěla odjíždět v půlce listopadu, protože do konce listopadu jsem potřebovala poslat přihlášku na vysokou školu. Jenomže školu na kterou jsem chtěla jít, jsem si rozmyslela, že na ni nepůjdu už asi tak před třemi měsíci. Pak mě napadlo, že bych se mohla přihlásit na jinou, už ji mám dokonce i vybranou...a pak jsem si uvědomila, že tohle všechno dělám jen proto, že to chcou naši. Moji prioritou teď opravdu není škola. Chci zůstat nějakou dobu tady a žít si tam trochu svůj "malý sen". No jenomže "rodinka" si stále myslí, že budu v listopadu posílat tu přihlášku a nějak jim zatím nehodlám sdělit, že jsem se vlastně rozmyslela jinak. Takže jsem se v konverzaci držela původního plánu, že v listopadu musím odjet poslat přihlášku. Tak se mě pak Sarah ptala, kdy budu dělat zkoušky. A když jsem řekla, že v únoru tak nějak bych je asi dělala, kdybych se rozhodla pro tu školu, kterou jsem chtěla původně tak byla celá nadšená, že se pak můžu po listopadu vrátit a být tu až do února. No neměla jsem to srdce jí říct že ne a tak jsem se jen usmála. Ne že bych tuhle rodinku neměla ráda. To mám, tak nějak mi čím dál tím víc přirůstá k srdci, i když při odjezdu brečet určitě nebudu, ale tak nějak mi tu ten pomalu se začínající stereotyp brnká na nervy. Jsem člověk, který stereotyp nesnáší z celého srdce. Prostě bych potřebovala aspoň na týden někam vypadnou a změnit prostředí. To každopádně tohle věci trochu krapet komplikuje, protože jsem měla původně v plánu v listopadu tady skončit, odjet zpět do republiky na vánoční svátky, všechno doma vysvětlit a vrátit se zpět a najít si práci. Tohle nekomplikuje věci krapet, ale dost hodně, protože já nebudu umět říct "ne".

Určitě už jste všichni viděli, četli nebo slyšeli, co se včera stalo. Stále nechápu a nechci věřit...Když jsem to poprvé viděla na internetu, tak jsem si myslela, že si zas dělají srandu a moc věci zveličují tak jako většinou ale pak když všechno v Rusku potvrdili...Pro mě jako fandu hokeje a naší reprezentace je to velice smutný den...Takže už jen video s památnou větou a KDO NEPLÁČE NENÍ ČECH!!