try to start...

Už permanentně dva týdny přestěhovaná v Praze, kterou si alespoň trochu kompenzuju ruch velkého Londýna, takže už nejsem v takových depresích jako předcházející dva a půl měsíce.
Střídavě už pracuju a učím se na přijímačky a tyhle dvě povinosti mi nedovolí myslet na skoro nic jiného za což jsem celkem ráda, protože jsem si konečně přestala vyčítat jakej jsem pitomec...i když Praha mi opět přivádí trochu smutné vzpomínky na doby minulé, opět mi chybí moje ovečka, ale teď už aspoň vím, že není až tak moc daleko ode mě...podařilo se mi nechat/zapomenout poslední peníze (2000,-), které mám na následující měsíc života v obchodě, při příchodu domů jsem tloukla hlavou do všeho, co mi přišlo do cesty jak můžu být tak pitomá, nespala jsem a následujícího rána jsem se do obchodu vrátila, kde mi naštěstí peníze vrátili, takže neumřu (možná) od hladu...
Cokoliv mě bude omezovat od věcí, které chci dělat, od sebe odseknu, tak jak jsem to již udělala v prosinci, aby si opět mohla rvát vlasy z hlavy a v duchu se proklínat...asi se ze svých chyb nikdy nepoučím a proto se teď budu zaměřovat úplně na jiné věci...