packing and probably few last days in London...

Mé těšení se domů ustalo, jako když utne...dnes kolem 7:45 ráno. Asi dostanu "padáka" o měsíc a něco dřív. Bylo mi totiž oznámeno, že už Sarah našla novou au-pair, která je schopná nasoupit už tuto sobotu. Na jednu stranu se nedivím, nedovedu si představit jak by to zvládali víc jak dva týdny, uklízet barák, vařit, dětska budou dva týdny doma a do toho ještě oba s Paulem chodit do práce...ale zase na druhou stranu mi to přijde nefér. Já jim tady dala první poslední, nestihla jsem uzávěrku přihlášek na FAMU, byla jsem tu o tři měsíce dýl než jsem původně v února plánovala a teď mě takhle "vykopnou". S tím taky vyvstupují další problémy jako zrušit zpáteční lednovou jízdenku do Londýna, nahlásit více zavazedel na sobotu a kdo ví co ještě.
Právě jsem skoro dokončila balení. Trvalo mi to asi 15 minut. Prostě jsem vzala všechny věci ze skříně a poskládala je do kufru...rychlé a snadné.Už mám ve skříni jen pár věcí na následující tři dny a věci na cestu autobusem. Už jsem totiž smířená s tím, že se sem v lednu nevrátím, i když ještě nic NENÍ 100%!! Ale já už mám sbaleno úplně všechno.
Celý den jsem měla sentimentální náladu, a všechno co jsem dělala jsem si tak nějak užívala, protože to je třeba naposledy tady.
Ještě jsem toho měla naplánováno tolik na leden. Jako návštěvu filmového muzea, návštěvu československé hospody, tetování, Španělskou párty, další nákupy, víkendový pobyt v Londýně s mamkou a možná i výlet někam mimo Londýn...a nic z toho už zjevně nebude.
Vy víte, že jsem velice městský člověk, a čím větší město, tím se v tom víc vyžívám a taky víte, že mi Londýn bude neskutečně chybět, ale nemyslela jsem si, že se budu loučit už tak brzo!! Už za tři dny...Ani jsem si nestihla dát poslední Starbucks kafe a ani se rozloučit s R...