Nostalgia

Mám nostalgickou chvilku...opět. Koukám na TVD a vzpomínám jak jsem jeden díl viděla poprvé a při jedné scéně jsem brečela jak malá...Ona ta scéna ani není smutná. Ale když si to představíte a vžijete se do role toho člověka, co asi musí prožívat a cítit, tak mě to prostě rozbrečelo...Začala jsem brečet už jen co vyřkl ta tři slova...můj problém (občas) je, že se umím velice dobře vžít do situace jiného člověka. Je to divný, ale je to tak...Jsem citově vysílena a mám pocit, že už mě rozbrečí úplně cokoliv...